Fyzikální vlastnosti minerálů
Pro rozpoznávání nejběžnějších minerálů jsou důležité jejich fyzikální a chemické vlastnosti. Z fyzikálních vlastností jsou to zejména barva, propustnost světla, vryp, lesk, hustota, tvrdost, štěpnost a lom nebo také elektrické či magnetické vlastnosti. Z chemických charakteristik se zaměřujeme především na rozpustnost minerálů ve vodě nebo na jejich reakce se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou.
Hustota minerálu závisí především na jeho chemickém složení a na krystalové struktuře. Minerály s velkou hustotou označujeme jako těžké a jejich ložiska lze vyhledat pomocí rýžování.
Barva minerálu je výsledkem nerovnoměrného pohlcování světla. Rozlišujeme minerály barevné, bezbarvé a zbarvené. Barevné minerály mají vždy stejnou barvu, např. síra. U zbarvených minerálů je barva ovlivněna přítomností malého množství cizího prvku ve struktuře. Za bezbarvé označujeme čiré minerály, například odrůdu křemene nazývanou křišťál.
Podle propustnosti světla rozdělujeme minerály na průhledné, lze přes ně číst text (např. sádrovec), průsvitné, světlo jimi prosvítá, někdy jen na tenkých okrajích (např. fluorit) a neprůhledné, světlo vůbec nepropouští, nebo jej odráží (např. galenit).
Vrypem nazýváme barvu stopy, kterou minerál zanechá po otření o destičku z nepolévaného porcelánu. Vryp barevných minerálů zpravidla odpovídá jejich barvě, bezbarvé minerály mají vryp bílý.
Stanovením lesku upřesníme vzhled minerálu. Rozlišujeme lesk kovový a nekovový. Lesk nekovový má celou řadu typů, jako jsou např. lesk diamantový, perleťový, matný nebo skelný.
Tvrdost se určuje orientačně, podle desetistupňové stupnice tvrdosti zavedené krystalografem F. Mohsem. Minerál s vyšší tvrdostí rýpe do minerálu s nižší tvrdostí.
Po úderu kladívkem se některé minerály rozpadají na úlomky s rovnými lesklými ploškami, hovoříme o tzv. štěpnosti. Rozlišujeme minerály se štěpností dokonalou, velmi dobrou, dobrou a špatnou, která však nebývá příliš nápadná. Minerály mohou být i neštěpné, např. křemen.
Některé minerály jsou výbornými vodiči elektrického proudu, např. měď, stříbro, zlato (kovy) nebo grafit (nekov).