Svalová soustava

Kosterní svalstvo je aktivní složkou pohybové soustavy. Kvůli svému vzhledu jej nazýváme příčně pruhované. Svaly jsou bohatě zásobovány krví prostřednictvím vlásečnic a protkány četnými svalovými vlákny. Krev přivádí do svalů výživu a odvádí odpadní látky, především kyselinu mléčnou. Činnost kosterního svalstva můžeme ovlivnit svou vůlí. V lidském těle je více než 600 svalů.

Svalová vlákna utvářejí snopce, ze kterých jsou sestaveny svaly. Ty na povrchu obaluje vazivová blána - povázka. Kosterní svaly se upínají na kost šlachami. Stahem svalového vlákna vzniká pohyb. Hlavním zdroje energie pro činnost svalů je glukóza, kterou do svalu přivádí krev. Při velké svalové zátěži dochází k nahromadění odpadních látek ve svalu a vyčerpání energie, a tak vzniká svalová únava. Poté musí následovat uvolnění svalu, během něhož se odbourávají odpadní látky.

Svalstvo dělíme podle funkce na natahovače a ohýbače (ohýbání končetiny v kloubech), přitahovače a odtahovače (oddálení paže od těla) a rotační svaly (otáčení trupu). 

Podle tvaru rozdělujeme svaly na ploché (velký sval prsní), krátké (mezižeberní), dlouhé (krejčovský) a kruhové (oční, ústní).

K nejčastějším onemocněním svalové soustavy patří zánět šlach, který vzniká při nadměrné svalové zátěži. Svalová dystrofie je vrozené degenerativní onemocnění. Mezi úrazy patří natažení či přetržení svalu nebo přetržení šlachy.