Hlístice

Hlístice mají hladké, nečlánkované, válcovité tělo a jsou vnitřními cizopasníky obratlovců. Mají oddělené pohlaví a samečci se nápadně liší od samiček, tzv. pohlavní dvoutvárnost. Mezi hlístice patří např. škrkavka dětská, roup dětský, svalovec stočený, vlasovec mízní, háďátko řepné.

Škrkavka dětská žije nejčastěji v tenkém střevě dětí. Potravu přijímá ústním otvorem z obsahu tenkého střeva hostitele. Potrava prochází trávicí trubicí, která končí řitním otvorem.  Samičky škrkavky dosahují délky 15 až 20 cm a v jejich těle se denně vytvoří až 200 000 vajíček, která se mohou dostat s výkaly na hnojiště, do močůvky nebo do odpadních vod. Oplozená vajíčka pak při hnojení uvíznou např. na zelenině. S nedostatečně umytou zeleninou se dostávají opět do těla člověka. 

Vývin škrkavky začíná ve střevě, kde se z vajíček vylíhnou larvy. Ty provrtávají střevní stěnu, a tak se dostávají do krve. V ní dorůstají délky asi 3 mm. Poté pronikají stěnou plicních sklípků do dýchacích cest. Odtud přejdou do trávicí soustavy. Nejprve do hltanu, pak do žaludku a nakonec do tenkého střeva. Tam dospívají v dospělého jedince. Celý tento cyklus trvá 2 až 3 měsíce. 

Roup dětský je asi 1 cm dlouhý. Žije ve velkém množství v tlustém střevě dětí. Způsobuje svědění v okolí konečníku, protože samička klade v noci v blízkosti řitního otvoru vajíčka (asi 13 000). Chráníme se proti němu dodržováním hygieny. 

Jednou z nebezpečných hlístic je svalovec stočený, jehož přenášejí nejčastěji potkani a divoká prasata. U člověka se drobné stočené larvičky usídlí ve velkém množství ve svalstvu a způsobují těžké, horečnaté onemocnění, které je velmi často smrtelné. 

Vlasovec mízní, žijící v tropických oblastech, způsobuje těžkou nemoc elefantiázu, tzv. sloní nemoc, při které se napadené části těla zvětšují až do obřích rozměrů. 

Háďátko řepné je dlouhé nejvýše 2 mm. Cizopasí na kořenech řepy a působí někdy velké škody.