Houby

Houby jsou jednobuněčné i mnohobuněčné ogranismy. Nemají v cytoplazmě chloroplasty, nejsou tedy schopny vytvořit si organické látky.

Tělo houby se nazývá stélka, není členěno na jednotlivé orgány. U mnohobuněčných hub tvoří stélku houbová vlákny (hyfy), která se rozvětvují v podhoubí. Z podhoubí vyrůstá u mnohých hub plodnice, jejíž součástí je rouško.

Rouško je výtrusorodá vrstva s velkým nmožstvím výtrusnic s výtrusy. Bývá na spodní ploše klobouku na lupenech nebo v rourkách.

Houby, které mají naspodu klobouku lupeny, se nazývají lupenaté (např. bedla, muchomůrka). Houby, které mají naspodu klobouku rourky, se nazývají rourkaté (např. hřib, křemenáč).

Houba se rozmnožuje pomocí výtrusů, které se tvoří v plodnici a po dozrání vypadávají. Ve vlhku, v teple a na vhodném podkladu vyklíčí v tenké vláknité podhoubí, z něhož vyroste plodnice. Ta roste, dospívá, vytvoří se v ní výtrusy a pak zaniká. 

Houby známe cizopasné (parazitické), hniložijné a symbiotické. Houby cizopasné jsou původci houbových chorob užitkových rostlin. U živočichů a člověka vyvolávají onemocnění na povrchu těla i ve vnitřních orgánech. Hniložijné houby jsou spolu s hniložijnými bakteriemi nejvýznamnějšími rozkladači odumřelých zbytků různých organismů. Některé druhy hub žijí v symbióze s kořeny některých rostlin. Houba přijímá od rostliny různé organické látky, které sama nevytváří, a pomáhá rostlině přijímat vodu s rozpuštěnými minerálními látkami. Toto soužití se nazývá mykorrhiza. 

Houby bez plodnice

Kvasinka pivní se používá v domácnostech jako droždí. Velmi rychle se rozmnožuje pučením. Způsobuje rozklad cukru na alkohol a oxid uhličitý. Uvolňovaný oxid uhličitý kypří těsto, k jehož zadělávání se kvasinky v podobě droždí používají. Kvasinky se také používají při výrobě piva a vína.

V domácnostech se vyskytuje plíseň hlavičková, jejíž kožíškovité bělavé povlaky pokrývají zahnívající zeleninu, kyselé méko a sýry. Jedná se o hniložijnou houbu, její výtrusy se snadno šíří vzduchem. 

Zelenošedé povlaky na zavařeninách nebo citrusech vytváří štětičkovec. Jiný druh štětičkovce potlačuje výskyt bakterií, což je využíváno při přípravě antibiotik - lékům proti bakteriálním chorobám. Příbuzné druhy štětičkovců se používají při výrobě plísňových sýrů.

Kropidlák černý je hniložijná houba, která se běžně vyskytuje na ovoci. Také napadá různé materiály organického původu (kůže, papír, textil). Kropidlák vyvolává kožní onemocnění zvířat a člověka.

Hlízenka ovocná žije paraziticky na ovocných dřevinách. Na povrchu jablek, hrušek a švestek vytváří soustředěné kruhovité útvary, z nichž se uvolňují výtrusy, jimiž se nákaza šíří.