Kosterní soustava

Kostra poskytuje vnitřní oporu těla, určuje jeho tvar a rozměry. Chrání důležité orgány, např. mozek, srdce, plíce. Kosti jsou důležité pro krvetvorbu. V červené kostní dřeni se vytvářejí červené a bílé krvinky a krevní destičky.

Povrch kosti kryje okostice, která umožňuje růst kosti do šířky, kost chrání a vyživuje. Je prostoupena cévami a nervy. Uvnitř kosti jsou dva typy kostní tkáně - hutná a houbovitá. Houbovitá tkáň je složená z kostních trámečků, které probíhají ve směru tlaku a tahu svalů na kost.

Kosti se vyvíjejí z vazivové nebo chrupavčité tkáně kostnatěním (osifikací), ukládáním anorganických látek, solí, vápníku a fosforu. Růst kostí do délky umožňují růstové chrupavky.

Růst kostry ustává mezi 15. - 25. rokem života jedince. Kosti obsahují i látky organické, tzv. ossein. 

Kosti mají různé tvary. Jsou dlouhé (kost stehenní), krátké (kost zápěstní), nepravidelné (obratel) a ploché (lopatka). 

Místo pohyblivého spojení dvou kostí se nazývá kloub. Skládá se z chrupavky, kloubního pouzdra a kloubního mazu, který zmenšuje tření v kloubu. 

Spojení kostí dělíme na pevné, málo pohyblivé a pohyblivé. Mezi pevné spojení patří spojení vazivem - švy (lebka), chrupavkou (připojení žeber k hrudní kosti), srůstem (kost křížová) a vklíněním (zuby).

Mezi málo pohyblivé patří např. spojení páteře pomocí obratlů a meziobratlových plotének. 

Pohyblivé spojení představují klouby.