Vznik minerálů

Minerály jsou prvky nebo chemické sloučeniny. Je to základní stavební jednotka hornin. Minerály jsou většinou krystalické, ale například opál nebo limonit krystalickou strukturu nemají. Jediným kapalným minerálem je rtuť.

Rozlišujeme několik hlavních způsobů vzniku minerálů.

Krystalizace z magmatu, roztavené křemičitanové horniny, která postupně chladne a krystalizují z ní jednotlivé minerály, např. olivín nebo živec.

Krystalizace (srážení) z roztoků vzniká, když povrchová voda zatéká do puklin a proniká hluboko do litosféry, kde se ohřívá a zvyšuje svůj rozpouštěcí účinek. Vyluhuje z hornin některé prvky a stoupá s nimi k povrchu. Na stěnách puklin krystalizují z těchto roztoků minerály, např. křemen, kalcit, pyrit. Pukliny vyplněné minerály nazýváme žíly. Minerály mohou krystalizovat i ze studených roztoků, např. krasové jeskyně.

Při přeměně (metamorfóze) dochází ke změně teploty nebo tlaku, minerály přestávají být stálé a mění se na nové, které odpovídají nově vzniklým podmínkám, např. jílovité horniny, které se mění na slídy při zvýšení teploty a tlaku.

K chemickému zvětrávání dochází, jsou-li minerály vystaveny působení vody a vzduchu. Dochází k chemickým reakcím, kerých se účastní voda, kyslík a oxid uhličitý. Vzniká např. malachit z mědi nebo limonit z pyritu.

K činnosti organismů dochází nejčastěji v mořských usazeninách, kde se často nacházejí jehlice mořských hub tvořené opálem, křemité schránky rozsivek nebo schránky měkkýšů obsahující uhličitan vápenatý, nejčastěji v podobě kalcitu.