Mízní soustava

Mízní (lymfatická) soustava plní důležitou funkci v obranných mechanismech těla. Pomocí bílých krvinek (lymfocytů) přítomných v míze ničí choroboplodné zárodky, vstřebává přebytek tkáňového moku a přepravuje tuky z potravy. 

Mízní soustava zahrnuje mízní vlásečnice, mízní cévy, mízní uzliny a mízní orgány, které uchovávají bílé krvinky a tvoří protilátky - slezinu a brzlík. Vlásečnice se spojují v mízní cévy, v jejichž průběhu se nacházejí mízní uzliny, což jsou drobné bělavé uzlíky především na krku, v podpaží a v tříslech. V uzlinách se míza filtruje a zároveň se zde nacházejí bílé krvinky, které vytvářejí protilátky. Pokud je v těle přítomna infekce, uzliny se zvětšují. 

Slezina je největším mízním orgánem, má oválný tvar a délku 12 až 20 cm. Je uložena v břišní dutině nalevo od žaludku. Denně jí protéká 250 - 350 litrů krve. Je zásobárnou a také místem zániku červených krvinek. Hromadí se zde část bílých krvinek, které vytvářejí protilátky.

Brzlík je žláza uložená za hrudní kostí. Do puberty se značně zmenšuje. Obsahuje lymfatickou tkáň, v níž dozrávají bílé krvinky a vznikají tu hormony.

Podaří-li se infekci proniknout do organismu, stává se antigenem, který se šíří krevními a mízními cévami. Mízní uzliny aktivují tvorbu bílých krvinek (lymfocytů) a dojde ke zduření uzliny. Lymfocyty začnou tvořit protilátky proti přítomným antigenům.

Při kontaktu s antigenem jej lymfocyt nejprve rozpozná a pak začne vytvářet vhodné protilátky. Když znovu vstoupí do těla stejný antigen, spustí se tvorba protilátek mnohem rychleji. Některé lymfocyty netvoří protilátky, ale přímo zneškodňují cizorodé buňky. Při zneškodňování infekce mohou některé bílé krvinky využít fagocytózu - obklopení a pohlcení antigenu. 

Schopnost organismu odolávat napadení cizorodými látkami se nazývá imunita. Kromě přirozené imunity existuje také imunita umělá, získaná očkováním. Očkování spočívá v aktivní nebo pasivní imunizaci (vytváření odolnosti vůči antigenům). Při aktivní imunizaci se do těla vpraví oslabené mikroorganismy (vakcína), při pasivní imunizaci se do těla vpravují hotové protilátky. 

Nemoci přenosné na člověka z jiného organismu se nazývají infekční. Mohou být vyvolány viry, bakteriemi, kvasinkami nebo plísněmi. Tyto choroby jsou přenosné přímým stykem s nemocným, kapénkovou infekcí, potravou, poraněním nebo bodnutím hmyzem.  Doba od proniknutí infekce do těla až po první příznaky nemoci se nazývá inkubační doba. Je u různých nemocí různě dlouhá, u chřipky jeden den, u AIDS až několik let.

Nepřiměřená reakce těla na přítomnost antigenu je alergie. Může se projevit vyrážkou, křečí hladkého svalstva drobných průdušek (astma) nebo jako senná rýma. K úplnému selhání imunity dochází při onemocnění AIDS vyvolaném virem HIV. Mezi vzácné nemoci patří např. myasthenia gravis, jejíž podstatou je brzlík funkční i v dospělosti.