Nervová soustava

Nervová soustava řídí řídí činnost všech orgánů v těle a kontroluje organismus jako celek. Získává a zpracovává informace o stavu uvnitř těla a následně vyvolává reakce na přicházející podněty.

Nervovou soustavu dělíme na dvě části 

1. Centrální nervová soustava (CNS) - tvoří ji mozek a mícha

2. Obvodová nervová soustava (periferní) - tvoří ji všechny nervy v těla a nervové uzliny (ganglia)

Základní stavební jednotkou nervové soustavy je nervovoá buňka - neuron. Neuron se skládá z těla a výběžků. Krátké výběžky (dendrity) přijímají podněty z okolí a přivádějí je do buňky. Z buňky je vzruch veden k dalším buňkám dlouhými výběžky (neurity). Nervová soustava funguje trochu jako tichá pošta :-). Nervová vlákna jsou obalena tukovou hmotou (myelinovou pochvou), která je potřebná k dobré vodivosti nervového vlákna. Jednotlivé výběžky nervových buněk se navzájem dotýkají nervovým zápojem (synapse). V synapsi se nachází nepatrná štěrbinka, kde je chemickými látkami - přenašeči (mediátory) přenášen signál. Propojením neuronů vznikají nervové dráhy. Spojením neuritů vznikají periferní nervy.

Signály vedoucí nervovými drahami jsou složité elektrochemické děje, nazývají se vzruchy (impulsy). Vznikají podráždění čidel, která reagují na různé podněty, např. tlak, teplo, zvuk, světlo. 

Vzruchy jsou přenášeny dostředivými nervy do míchy a mozku, zde na ně vzniká odpověď, která je odstředivými nervy vedena do výkonných orgánů, např. svalů. Tato odpověď se nazývá reflex a celý proces reflexní oblouk.

Reflexy dělíme na pomíněné a nepodmíněné. 

Reflexy nepodmíněné jsou vrozené, stálé a neměnné, např. reflex dýchací, polykací, sací, kýchání, kašlání, mrkání, odtahující reflex končetin - když sáhneme na rozpálenou plotnu, ucukneme. Patří sem i tzv. reflexy míšní - signál z receptoru se přenáší do míchy a odtud zpět do výkonného orgánu. Příkladem je čéškový reflex - při poklepání kladívkem na určitý nerv se noha napřímí bez naší vůle, signál vyšle přímo mícha. 

Reflexy podmíněné se vytvářejí během života. Jsou reakcemi na opakující se podněty, jež si organismus postupně zapamatoval. Například vůně a vzhled oblíbeného jídla vyvolají tvorbu slin. Podnětem u člověka i zvířat může být vjem sluchový, zrakový, čichový. 

Ivan Petrovič Pavlov, ruský fyziolog, neurolog a lékař. V roce 1904 získal Nobelovu cenu za fyziologii. Jako první podrobně prozkoumal a popsal funkci podmíněných reflexů. 

Tyto uvedené podmíněné a nepodmíněné reflexy patří do 1. signální soustavy.

Pouze člověku je vlastní 2. signální soustava. Podstatou jsou opět podmíněné reflexy, podnětem je však mluvené, psané nebo i jen myšlené slovo. Řadíme sem řeč, psaní a myšlení. Tyto reflexy se také označují jako vyšší nervová činnost.