Pavoukovci

Pavoukovci jsou členovci, tělo mají rozdělené na dvě části - přední (hlavohruď) a zadní (zadeček), obě části jsou spojené tenkou stopkou. Původně měli šest párů končetin, dva páry se během vývoje přeměnily. První pár se přeměnil v klepítka, která slouží k přijímání potravy, druhý pár v makadla, která mají hmatovou funkci. Zbylé čtyři páry slouží jako kráčivé nohy. Většina pavoukovců žije na souši. Všichni pavoukovci dýchají vzdušný kyslík a zadeček mají vždy bez končetin.

Základní skupiny pavoukovců jsou pavouci, sekáči, štíři a roztoči. 

Pavouci

Pavouci žijí, až na jediný druh, na souši ve všech oblastech na světě, kromě oblastí polárních. Je to nejpočetnější skupina pavoukovců. Nejznámějším pavoukem u nás je křižák obecný.

Křižák obecný si staví svislé pavučiny, do kterých loví hmyz. Má na hlavohrudi 8 oček, klepítka, makadla a 4 páry nohou, které má zakončené hřebínky. Pomocí hřebínků se pohybuje po pavučině. Na konci zadečku má snovací bradavky, kterými vytlačuje tekutinu, která na vzduchu tuhne a vytvoří pavučinové vlákno. 

Když se do pavučiny zachytí kořist, pavouk se k ní rychle přiblíží a obalí ji pavučinou. Poté do ní klepítky vstříkne jedovatou tekutinu a kořist tím usmrtí. Pak do těla hmyzu vypustí trávicí šťávu, ferment, aby se potrava rozložila mimo tělo pavouka, který ji poté vysaje - mimotělní trávení.

Křižák má trubicovité srdce a otevřenou cévní soustavu. Dýchá plicními vaky, škodlivé látky z těla odvádějí malpighické trubice. Nervová soustava křižáka je žebříčkovitá. Má oddělené pohlaví, vývin přímý. 

Zástupci pavouků

Pokoutník domácí - žije v lidských obydlích, v rozích místností tvoří vodorovné pavučiny

Vodouch stříbřitý - žije ve vodě, plní vzduchem pavučinu ve tvaru zvonu, kyslík ze vzduchu přenáší mezi chloupky na zadečku

Sklípkan - největší druh pavouka, žije v tropech

Sekáči

Sekáči jsou podobní pavoukům, nemají však tenkou stopku mezi hlavohrudí a zadečkem. Mají dlouhé nohy, které se po odlomení ještě hýbou sekavými pohyby. Nestaví pavučiny, kořist loví nohama. 

Roztoči

Roztoči mají hlavohruď srostlou se zadečkem, mnoho druhů cizopasí na tělech jiných živočichů.

Klíště obecné - žije v listnatých lesích, na nízkých keřích a v trávě. Samičky sají krev hostitelů. Při sání vypouští do rány látku proti srážení krve. Klíště je přenašečem nemocí - lymeská borelióza, klíšťová encefalitida.

Zákožka svrabová - roztoč, který způsobuje svrab - samice vyvrtává chodbičky v lidské pokožce, do kterých klade vajíčka, z nichž se líhnou larvy. Nákaza se přenáší nedostatečnou hygienou.

Štíři

Štíři žijí především v tropech a subtropech, mají klepeta a na zadečku hrot s jedovou žlázou. Hrot používají k lovení kořisti a k obraně.