Ploštěnci

Ploštěnci jsou živočichové nazvaní podle tvaru svého těla, žijí ve slané i sladké vodě, na souši a jako paraziti ve vnitřních orgánech hostitelů.

Zástupcem ploštěnců je ploštěnka mléčná. Je vodní živočich, žije v tekoucích i stojatých vodách. Má ploché mléčně průsvitné tělo, na němž lze rozlišit přední a zadní část a hřbetní a břišní stranu. Na břišní straně jsou ústa, která vedou do střeva.

Tělo ploštěnky je trojvrstevné. Na povrchu je pokožka s řasinkami, pod ní podkožní svalový vak umožňující ploštěnce pohyb. Uvnitř v pojivu se nachází vakovitá trávicí dutina se slepými výběžky.

Ploštěnka se živí drobnými živými i uhynulými rostlinami a živočichy. Potravu tráví působením trávicích šťáv, nestrávené zbytky vyvrhuje ústním otvorem. Odpadní látky vylučuje z těla vylučovací soustavou, kterou tvoří vylučovací buňky a kanálky, které se spojují a společnými vývody vyúsťují v pokožce z těla ven. Dýchá celým povrchem těla.

Ploštěnka se orientuje pomocí smyslových orgánů - očí (oční skvrny) a hmatových laloků. Má provazcovitou nervovou soustavu. Je hermafrodit, vývin má přímý - z oplozeného vajíčka se vyvine přímo malá ploštěnka.

Někteří ploštěnci se přizpůsobili cizopasnému způsobu života. Žijí v tělech svých hostitelů na jejich úkor, jsou to paraziti, mezi nejznámější patří např. tasemnice dlouhočlenná, tasemnice bezbranná nebo motolice jaterní.

Tasemnice dlouhočlenná žije v tenkém střevě člověka. V dospělosti dorůstá délky až 3 m. Na jejím těle můžeme rozeznat hlavičku, krček a mnoho plochých článků. Hlavička je velká 1 až 2 mm. Po stranách má čtyři okrouhlé přísavky a vpředu hrbolek s věncem háčků. Přidržuje se jimi střevní stěny hostitele (člověka).  V tenkém střevě člověka vstřebává výživné látky celým povrchem těla. Nemá vlastní trávicí soustavu, dýchací soustavu ani smyslové orgány.  Poslední články jejího těla jsou naplněny vajíčky, bývá jich v každém článku až 50 000. Tasemnice je hermafrodit, vývin je nepřímý. 

Poslední články s vajíčky se od jejího těla oddělují a s výkaly vycházejí z těla hostitele. Aby se mohla vyvinout nová tasemnice, musí se vajíčka dostat do žaludku prasete, kde se z vajíček vylíhnou malé larvy, které proniknou stěnou žaludku a krví jsou pak roznášeny do svalů. Tam se vytvoří měchýřky velikosti hrachu, kterým říkáme boubele. Každý boubel má uvnitř hlavičku a krček tasemnice. Když člověk sní nedostatečně tepelně upravené maso, které obsahovalo boubele tasemnice, uvolní se v jeho žaludku z boubele hlavička tasemnice, s potravou se dostane do tenkého střeva a pomocí přísavek se zachytí jeho stěny. Postupně pak začnou narůstat články.

Motolice jaterní cizopasí v játrech ovcí, dosahuje délky až 3 cm. Způsobuje nebezpečné, často smrtelné onemocnění.