Prvoci

Prvoci jsou jednobuněčné organismy. Všechny jejich životní funkce probíhají v buněčných organelách jedné buňky. 

Jedním z prvoků je trepka velká. Má protáhlé tělo podobné pantoflíčku a pohyb jí umožňují brvy. Trepka přijímá potravu buněčnými ústy. Trávení probíhá v potravních vakuolách. Velké jádro řídí činnost buňky a malé jádro se podílí na rozmnožování.  Trepky žijí ve stojatých vodách znečištěných organickými látkami. Pohlcováním bakterií a drobných úlomků rostlin čistí vodu. Když voda vyschne nebo zamrzne, vytvoří trepka na povrchu buňky pevný obal. Vznikne tak cysta, která umožňuje přežít nepříznivé podmínky. Trepka se rozmnožuje pohlavně - spájením, kdy se dva jedinci spojí a vymění si část malých jader, nebo nepohlavně - příčným dělením. 

Nálevníci se nazývají prvoci, kteří se vyskytují v nálevech. Nálevník mrskavka má tělo tvaru dlouhé nálevky. Žije ve sladkých vodách mezi vodními rostlinami.

V žaludcích přežvýkavců žijí bachořci, kteří jim pomáchají trávit rostlinnou potravu.

Nálevníci mají na povrchu buňky krátké výběžky - brvy, pomocí nichž se pohybují.

Prvoci se vyskytují ve slané i sladké vodě, v půdě, na mechu. Mezi prvoky je mnoho cizopasníků (parazitů), kteří žijí v tělech živočichů a člověka. Způsobují jim závažná onemocnění.

Dalšími známými skupinami prvoků jsou bičíkovci, kořenonožci, dírkonošci, paprskovci, mřížovci a výtrusovci. 

Mezi bičíkovce patří například tripanozóma spavičná, která způsobuje spavou nemoc.

Kořenonožci se pohybují pomocí panožek, mezi kořenonožce patří měňavka velká a měňavka úplavičná, která způsobuje úplavici (průjmové onemocnění). Výtrusovci jsou výhradně cizopasníci, např. zimnička, která způsobuje malárii.