Smyslová soustava

Všechny informace o změnách vnějšího i vnitřního prostředí zachycují smyslové orgány - čidla, v nichž jsou buňky reagující na podráždění - receptory. Ke každému smyslovému orgánu patří dostředivá nervová dráha, která vede informace do centrální nervové soustavy. Základními smysly jsou čich, chuť, hmat, sluch a zrak. 

Čich

Mezi vývojově nejstarší smyslová ústrojí patří čich. Čichové receptory se nacházejí v horní části nosní dutiny. Jejich základem jsou čichové buňky uložené v nosní sliznici. Čich se podílí na zvýšení činnosti trávicích žláz - pokud jídlo voní :-), ale také nás varuje před látkami ohrožující zdraví. Kvalita čichu závisí na průchodnosti nosních dutin, každý člověk vnímá vůně s jinou intenzitou.

Chuť 

je spojena především s činností trávicí soustavy. Hlavním orgánem chuti je jazyk obsahující chuťové pohárky, papily, které jsou uloženy také ve sliznici měkkého patra. Člověk rozliší nejen čtyři základní chuťové vjemy, sladkost, slanost, kyselost a hořkost, ale dokáže rozlišit chutě, které jsou různou kombinací těchto čtyř základních. Spolu s čichem působí chuť nejen jako spouštěcí mechanismus trávicích žláz, ale také jako výstraha před škodlivými látkami.

Hmat 

umožňuje vnímat fyzikální podněty z vnějšího prostředí - tlak, chlad, teplo, bolest. Hmatové receptory jsou uloženy v pokožce celého těla a ve sliznicích dutiny ústní a nosní. Vnímat tlak a dotyk nám pomáhají mechanoreceptory, vnímat změnu teploty termoreceptory. Kombinací těchto podnětů vznikají pocity, jako jsou např. vlhkost, chvění, struktura.... 

Jedním z nedůležitějších úkolů hmatu je zaznamenávání bolesti, varuje nás před úrazem nebo nastupujícím onemocněním.