Vznik a stavba Země

Země je malá planeta, která se otáčí kolem své osy a přitom obíhá s ostatními planetami kolem hvězdy zvané Slunce. Vlivem otáčení Země okolo její osy se střídá den a noc. Pohyb Země kolem Slunce způsobuje střídání ročních období.

Vznik Země

Naše planeta je stará asi 4,6 miliardy let. Objasnit však vznik Země a celého vesmíru je stále velmi obtížné. Za nejpravděpodobnější je dnes mezi vědci považována teorie velkého třesku, podle které došlo asi před 15 miliardami let k silné explozi. Jejím vlivem malé částečky začaly tvořit malé shluky, z kterých se utvořilo otáčející se mračno plynů a prachu. V něm postupně vznikly zárodky Slunce a planet.

Planeta Země byla původně žhavé těleso, postupně se ochlazovala a začala se "rozvrstvovat" na několik vrstev - geosfér. V šestém ročníku se seznamujeme se čtyřmi, i když je jich víc. Litosféra je pevný horninový obal Země, který dosahuje až do hloubky 150 kilometrů. Atmosféra je plynný obal Země, hydrosféra veškeré vodstvo na Zemi. Biosféra jsou veškeré oblasti na Zemi, kde se vyskytují jakékoliv formy života, součástí biosféry jsou veškeré živé organismy.

Stavba Země

Tenkou vnější vrstvu tvoří zemská kůra, což je vrstva pevných hornin. Pod kůrou je polotekutý zemský plášť, jsou v něm zastoupeny horniny v pevném stavu i roztavené (magma). Zemské jádro má vnější část tekutou a vnitřní tuhou a tvoří jej pravděpodobně těžké ryzí kovy. Teplota vnitřního jádra dosahuje až 4500 °C.

Geologické děje

Zemský povrch se neustále mění, většina změn probíhá velmi pomalu. Změny jsou výsledkem působení vnitřních a vnějších geologických dějů. 

Mezi vnitřní geologické děje patří magmatická činnost, vrásnění a přeměna hornin a tektonická aktivita a zemětřesení. Tyto děje označujeme jako tvořivé, konstruktivní. Produkují mladý reliéf jako vznik pohoří, sopečných kuželů, lávovoých proudů nebo změny reliéfu vyvolané zemětřesením. 

Vnější geologické děje jsou naopak ničivé a destruktivní. V důsledku jejich činnosti však vznikají také půdy. Probíhají díky působení vnějších geologických činitelů, kterými jsou zemská přitažlivost, voda, ledovce, vítr a organismy. 

Sesuvy půdy nejsou zůsobeny pouze přírodními příčinami, ale významně se na nich podílí i člověk, např. kácením stromů či stavební činností, která destabilizuje nebo podkope strmé svahy. 

K velmi ničivým pohybům patří kamenná lavina, která může být uvedena do pohybu zemětřesením nebo dešťovým přívalem. Její pohyb je velmi rychlý a náhlý.

Přemíra prudkého deště může vést nejen k povodním, ale hrozí i nebezpečí bahnotoků.