Žahavci

Žahavci jsou vodní mnohobuněční živočichové. Buňky jsou rozlišeny na různé typy: svalové, smyslové, nervové a žahavé. Podle žahavých buněk dostali tito živočichové název. Žijí převážně v mořích, některé druhy najdeme i ve sladkých vodách. 

Nejznámějším sladkovodním žahavcem je nezmar obecný. Žije přisedle na vodních rostlinách v blízkosti hladiny pomalu tekoucích vod a tůní. Jeho tělo je dlouhé přibližně 1,5 cm. Spodním koncem těla, nožním terčem, se přichycuje k podkladu. Na horním konci má ústní (a zároveň vyvrhovací) otvor, kolem kterého je 6 až 7 pohyblivých ramen, pravidelně uspořádaných. Tělo nezmara je paprsčitě souměrné a dvouvrstevné. Ve vnější vrstvě na ramenech jsou žahavé buňky, vnitřní vrstvu tvoří trávicí buňky. 

Rameny nezmar chytá drobnou kořist. Když se žahavé buňky dotknou kořisti, vymrští se z nich vlákny. Ta se zabodnou do těla kořisti, která je usmrcena tekutinou vylučovanou ze žahavých buněk. Potravou nezmara jsou drobní korýši (buchanky) a vylíhlé malé rybky (rybí potěr). Trávicí dutina uvnitř těla se nazývá láčka. Zde dochází k trávení potravy. Nestrávené zbytky potravy jsou vyvrhovány ústním otvorem. Nezmar dýchá celým povrchem těla. Jeho pohyby řídí rozptýlená nervová soustava. Tvoří ji jednotlivé nervové buňky spojené nervovými vlákny. Jsou rozptýlené ve vnější vrstvě těla.

Nezmar se rozmnožuje zpravidla nepohlavně - pučením. Na těle se mu začne vytvářet dvouvrstevný hrbolek zvaný pupen, ten dorůstá v nového jedince. Nový nezmar se oddělí a žije samostatně. Na podzim se nezmar množí pohlavně - oplozenými vajíčky. V jeho těle vznikají obojí pohlavní buňky - je hermafrodit (obojetník).

Větší množství žahavců žije v moři. V koloniích přisedle na mořském dně žijí koráli. Vytvářejí ve svých tělech vápenaté schránky, které přirůstají ke skalnatému podkladu. Vytvářejí rozsáhlé korálové útesy a korálové ostrovy. Množí se pučením, noví jedinci se neoddělují, ale vytvářejí se starými jedinci trsy. Koráli jsou draví, drobnou kořist loví pomocí žahavých buněk. Jejich potravu tvoří prvoci a planktonní korýši. Koráli (jejich keříčkovité kostry) se využívají např. k výrobě šperků. 

Mezi žahavce patří také medúzy a sasanky. Medúzy mají rosolovité tělo, 98% jejich těla tvoří voda. Kořist (ryby, jiné medúzy) chytají pomocí ramen. Sasanky mají podobnou stavbu těla jako koráli, nevytvářejí však vápenaté kostry. Pomocí žahavých buněk loví ryby, korýše a měkkýše.